Krajina plná tajemství...Českosaské Švajčiarsko

tak je dnes označováno úchvatné území pískovcových stolových hor, skalních měst a hlubokých kaňonů mezi Děčínem a Krásnou Lípou na straně české a Drážďany na straně saské. Zdejší krajině se kolébkou i osudem stalo spojení kamene a vody. Ve vodách křídového moře se zde před desítkami milionů let pískovce zrodily a byla to opět voda, která je vymodelovala do dnešní členité podoby. Neúnavná voda za pomoci slunce, větru a mrazu krajinu i nadále přetváří a kousek po kousku z ní uhlodává, až ji jednou zcela pohltí. Geologický čas je ale naštěstí nesmírně pomalý a není se třeba obávat chvíle, kdy odsud řeky odnesou poslední zrnko písku. Naopak, ještě po tisíce generací povede eroze ke vzniku nových a nových skalních útvarů, na které lidská fantazie nestačí a stvořit je dokáže jen příroda. Skalnatá krajina Českosaského Švýcarska je natolik podmanivá, že většina těch, co ji jednou spatří, se sem touží vracet. Kouzlu krajiny návštěvník propadne

i díky častým klimatickým inverzím, kdy se dna roklí a hlubokých kaňonů přikrývají bělostnou pokrývkou mlh. Zejména po ránu pak lze z výšky skalních vyhlídek pozorovat nekonečné siluety lesnatých hřbetů vystupující z mlhy prozářené ranním sluncem. Po letní bouřce či dešti je vzduch prostoupen sloupy par a v hlubokých roklích se bohatství mechorostů rozzáří tisícem odstínů zelené. V létě krajina oplývá bohatstvím plodů a v zimě se za návštěvu odmění přehlídkou pestrobarevných rampouchů spuštěných z vysokých skal. Tajemná podmanivost krajiny odedávna sváděla člověka k jejímu objevování. Není proto náhoda, že se zde již před staletími nechali inspirovat mnozí romantičtí malíři. Hudební skladatel Carl Maria von Webber sem umístil dějství svého „Čarostřelce“ a území uchvátilo i Hanse Christiana Andersena či Johana Wolfganga Goethe.

Název Saské a později České Švýcarsko krajině dali švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, působící koncem osmnáctého století na saském královském dvoře v Drážďanech. Území je natolik okouzlilo, že jej pojmenovali po své domovině. O sto let později zde koncem devatenáctého století vznikl nejstarší turistický spolek v Čechách a území se stalo kolébkou evropské turistiky. V poválečné druhé polovině dvacátého století území postupně upadalo v zapomnění a teprve nyní, na počátku třetího tisíciletí, dochází ruku v ruce s ochranou přírody k opětovnému objevování zdejších krás, lákajících sem stále více turistů – milovníků romantické divočiny. Pro svou unikátní geomorfologii a zachovalost přírody zde vznikly na obou stranách státní hranice národní parky. Zdejší mocná příroda tak dostala zpět, co jí odpradávna náleží a co si člověk jen nakrátko přisvojil.

foto popslal Zdeněk Patzelt

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024