Pozvánka na
Kokořínsko
|
|
Velikonoční
svátky všude
přinášely shon a
nervozitu ve znamení
smýčení a úklidu a
to je přesně to, co
nemusím. Svátky jara
jsou od toho, aby si
každý uklidil ve
svém nitru a nejlépe
tak jak jim to
vyhovuje. Sluneční
ráno nás proto
potkalo na cestě na
Mělnicko a do
Kokořínského dolu.
Příroda se překotně
probouzela a ptáci
začali hlučně
obhajovat svá
teritoria zpěvem.
Teplé skoro letní
dny dávaly naději na
slunečný sváteční
víkend. První stíny
pod korunami stromů
ještě nedokázaly
příjemně ochladit
poutníky, ale zase
daly šanci rašícím
stromkům a prvním
květinám. Kličkujíc
Kokořínským dolem
mezi skalami se
náhle jak z čistého
nebe objevuje hrad
Kokořín. Stojí na
skále pod úrovní
ostatního terénu
skryt hustými lesy.
Traduje se o něm, že
nejenom pevnými
hradbami, ale i
úkrytem dokázal
odolávat loupeživým
nájezdníkům.
|
Na
hradě potkáváme kastelána a
tak se mimo otevírací dobu
dostáváme na hrad a užíváme
si i dech tajemna a
historickým legendám dáváme
volný průchod.Iluzii
tajuplného hradu, po jehož
ochozu se prochází sličná
dívka s nepřítomným
pohledem, v případě Kokořína
ani nepotřebujeme vytvářet.
I když jedno podobné
vyprávění o bílé postavě,
která se zjevuje na ochozu
věže, mezi místními také
svého času kolovalo. Jako
tichý svědek staleté
historie šlechtických rodů,
kterého ke svému obrazu
přetvořila fantazie
romantických snílků, stojí a
vyrůstá hrad Kokořín
z pradávných geologických
proměn mořského dna.
Propojení těchto tří
nesourodých sil propůjčuje
celému Kokořínsku
specifickou atmosféru, pro
kterou se sem budete rádi
vracet.
|
Základy
hradu Kokořín byly
vytesány do
pískovcové skály
v místě, kde se
kdysi rozlévalo
mělké druhohorní
moře. Stopy, které
v krajině zanechalo
zvýšení mořské
hladiny v období
svrchní křídy,
můžete najít
v podhradí i v celém
širokém okolí.
Usazeniny štěrků,
písků a jílů
zpevněné a
vytvarované do
prapodivných
skalních útvarů,
jeskyní a struktur
bývaly útočištěm
loupeživých
zlotřilců i českých
bratří
pronásledovaných po
bitvě na Bílé hoře.
Ještě dnes můžete
v krajině najít
skalní byty a zbytky
středověkých
skalních tvrzí.
Někteří neohrožení
dobrodruzi je
obývají dodnes.
|
|
Tzv. Staráky,
původní skalní tvrz Kokořín,
si „kdosi“ neoprávněně
ohradil a v parném létě si
nejspíš pěkně chladí bříško
o studený kámen
v obýváku.První zmínka,
která se o této tvrzi
dochovala, je v listině
z 23. února 1320, kdy ji
Jindřich z Osměchova vyměnil
s Hynkem Berkou z Dubé za
Veležice. Hynkovi však bylo
nejspíš v pětiúrovňové
stavbě těsno a tak nechal
asi o dva kilometry dál na
vyvýšeném ostrohu pískovcové
skály vystavět sobě hrad.
Kokořín je hrad už od
pohledu nedobytný. Vysoká
zeď vyrůstající ze skály jej
chrání ze všech stran a
původně jediný vchod, který
byl zabezpečen padajícím
mostem, není širší než 140
cm, takže dovnitř nikdy
neprojel větší vůz. Na
nečekané návštěvy byl hrad
vybavený důkladně. To se ale
netýká vás. Když na konci
19. století kupoval Václav
Špaček hrad Kokořín, byla to
už dávno jenom zpustlá
ruina. Jeho rodina provedla
na vlastní náklady rozsáhlou
rekonstrukci a místo, které
bylo svého času cílem cest
osamělých romantických
poutníků, zpřístupnila
veřejnosti. V r. 2006 stát
navrátil hrad, který byl po
padesátém roce komunisty
zestátněn, zpět Špačkům a ti
jej i nadále hodlají
ponechat otevřený všem, kdo
se do zdejších končin
vypraví na výlet.
Tímto bych
chtěl pozvat všechny
toulavce, trampy na potulky
krásným kouskem přírody, a
zároveň všem popřát suchou
vandr stezku.
Tulák.cz
