Jarní toulání…pozvánka do Toulovcových Maštalí cz.

Nedalo nám to, a protože už začalo jaro, vyrážíme kousek za humna. Jakpak to asi venku vypadá? Cílem se stávají Toulovcovy Maštale, je to pískovcová oblast a kouzelné skalní město. Stejně jako vždy, nezklamal můj organizační smysl, hned na začátku zjišťuji, že dochází baterka ve foťáku. Nacvičeným pohybem sáhnu pro druhou a vzápětí se šacuji, jako by mě napadli mravenci. Rezervní a nabitá leží na mém stole doma. Krásný blátivý sestup a výstup si proto dáme dvakrát, ale bez aparátu si neumím představit toulání. Jako někdo kouří, já fotím, nejde to přestat. Je to droga, vzápětí nevnímám okolí a děti sebou. Hlavou se honí, že nemáme stativ,

blesk je slabý a dochází karta. Ale potom nastává stav, pro který chodíme do lůna lesů. Stav euforie, a okouzlení přírodou. První ptáčci dobývají svá teritoria a hlasitě si je vymezují zpěvem, nacházíme kvetoucí ořešák a příznaky začínajícího jara. Ani slunce nezklamalo, má pršet, ale příroda je milostivější než zprávy. Hřeje nás do zad svými slunečními paprsky a na čele vyráží první krůpěje potu. Je to námahou, nebo vyžraností po zimě? Jo vyžranost zvítězí, jsem jako medvěd před zimním spánkem. Medvědi ale vstávají hladoví a hubení, já jsem vyžraný a taky hladový…! Několikeré přechody potoků suchou nohou, nevychází a tak s čvachtání v botách se dereme dál. .

Každým krokem se otvírají nové a nové pohledy do míst, kde civilizace ještě nepřišla, ticho lesů narušuje zpěv ptactva, šumění potoků, a vrzání stromů ve větru. Nemohu popisovat krásu nespoutané přírody, bylo by to barbarství, jenom Vás všechny, kdo se nebojíte krásného pocitu únavy, spojeného s touláním se luhy a háji našich hor a dolin.. Zvu sem, do oblasti, která nenechá žádného milovníka krásy přírody a svobodné mysli lhostejného, do skal a lesů nádherné přírodní scenerie aby povzbudila chuť zase někdy vzít usárnu a boty s toulavého telete. Pak už jenom jít a sát krásu přírody plnými doušky.

Chtěl bych Vám všem poslat pozvánku na potulky po krásách Českomoravské Vrchoviny, nezapomenutelné přírodní scenerie Železných Hor, ale hlavně bych všem chtěl popřát pohodu a sílu na neustálý boj s civilizací, ať má každý tramp tu neskutečnou a živelnou radost z prvních jarních lístků, aby mu nepohasla žhavá jiskra v oku, odrážejícího se ohýnku přátelství za líbezných tónů kytar. Tak jako s podzimem táhnou divoké husy,vlci se sdružují do smeček a medvědivyhledávají své družky, tak trempové jsou taženi

do přírody a pudy jsou silnější než civilizační choroby… Tulák.cz