r
 
 
Posázavský špaček 2015


Na Posázavského špačka jezdím moc ráda a těšila jsem se, že Kanadu konečně spatří i mí 4 kamarádi. Se Sokolem, Oranem, Sekretářem a Alenkou jsme dojeli v pátek navečer k hospůdce u vlakové zastávky Kamenný přívoz. Spojka Žabátko nás vyzbrojila informací kde zaparkovat, a tak jsme pokračovali do lesa k závoře, abychom tu zanechali auto. Dále jsme se vydali kamennou cestou, až jsme dorazili k bráně kempu Na Kanadě, kde pod ní nápis hlásá
PÁLKA RYCHLE VZDUCHEM SVIŠTÍ, ŠPAČKOVÉ JIŽ STRACHY PIŠTÍ.
 

 

Jsme správně - tady "bydlí" kamarádi, co špačky létat učí! Na fleku, kolem buřtáku bylo plno - přivítali jsme se s Rosničkou, Lišáčkem a dalšími kamarády, kteří sem jezdí také moc rádi a také, se zcela novými. Provedla jsem osádku auta po kempu a my si s Oranem vybrali staronové místo, kde jsem už spala a ještě za světla jsme stihli ukotvit plachtu. Zavěsila jsem potraviny do "lednice" v Ledové studánce - to je super vymoženost obzvlášť praktická v tom vedru, co panuje v posledních dnech. Přisedli jsme k buřťáku a s ostatními si s chutí zazpívali. Za tmy přicházeli další kamarádi, jednak ti z hospůdky krapet či více omámeni a další od vlaku, aby se k nám přidali, těšíc se, že zase nastal ten čas pobýt spolu.

Sobotní ráno plné slunečních paprsků nás opět přivítalo u společné snídaně - u buřťáku a opět za hudby a zpěvu kamaráda Jabloneckého Čerta, který jakoby vůbec nepřestal a pokračoval v hrané dál. Podávali se mimo jiné i meruňkové knedlíky sypané perníkem - přinesl je kamarád Bobeš, a tak se zapsal do knedlíkové historie hned po těch švestkových, které před x lety připravoval zde na místě kamarád Čert. Shromáždili jsme se po pokřiku všech indiánek u 3 kruhů a zazpívali si píseń Posázavského špačka. Rosnička obdarovala všechny ty, kteří právě dnes slavili narozeniny a budou slavit v měsíci srpnu svá životní jubilea. Sokol se pyšnil nádherně namalovaným sokolem.

Rosnička zahajuje akcii. Bylo tomoc pěkné zahájení, když má kmotra myslí na kamarády a na děti obzvlášť.
Obdarovala i malou indiánku Evičku, která sem jezdí od svých 4 měsíců krásnou koženou bundou. Poblahopřála k 7. narozeninám Terezce a pokřtila ji vodou ze studánky na trampku Sušenku. Bylo tomoc pěkné zahájení, když má kmotra myslí na kamarády a na děti obzvlášť. Krátce po desáté jsme vykračovali za Lišáčkem na procházku po dávno opuštěných kempech. Na kempu Modrý orel jsem hledala svůj zápis co jsem sepsala před 3 roky, ale už tu nebyl....tolik lidí sem chodí, že už tu byla nová kniha návštěv. Zase jsem měla ten pocit - rozevřít paže a vznášet se nad roklemi a nádhernou krajinou kolem nás, zrovna jako ten orel....velice příhodný název kempu....zřejmě měli kamarádi stejné smýšlení. V některých příkrých úsecích jsem zaklekla a šplhala se po skalách po všech čtyřech - smekalo se mi to a doplnila jsem svůj styl o klouzání po zadku z příkrých svahů. Obdivuji všechny a obzvlášť děti, co to daly. Byla to nádherná procházka a my si s Oranem v závěru důkladně prozkoumali Vlčí rokli s úmyslem najít Vlčí doupě, kde se skrývala keška. Oran se tak dlouho statečně šplhal po kamenech až ji objevil. U vodárny jsme už takové štěstí neměli, zůstala neodlovena - snad někdy příště.

Rosnička poblahopřála k 7. narozeninám Terezce a pokřtila ji vodou ze studánky na trampku Sušenku.

Po obídku a krátkém odpočinku následovaly tři soutěže ...konečně svištěli vzduchem špačci a to Do dálky i Na cíl ...při nich pořádně nabouchali špačkům i placky vyplácali naši - Sokol se Sekretářem. Nakonec velký Hromový špaček kácel plechovky. Šikovný kamarád zahromoval a skácel jich i víc jak 20.... Pak si mohli všichni vítězové poprávu zazpívat refrén:

TO ZNÁM, TO DOBŘE ZNÁM, ZNÁM, ZNÁM, NAD SÁZAVOU NEJSEM NIKDY SÁM! TO ZNÁM, TO DOBŘE ZNÁM,ZNÁM, ZNÁM DO ŠPAČKA SI ZASE ZAPLÁCÁM - BOUCHNI HO, MAJZNI HO!
Bavili se staří, starší, mladí a i ti nejmladší - odpalování špačka nadchlo všechny.
Nejen špačci létali na Kanadě, ale i horkem rozzuřené vosy hledaly úkryt před tropickým žárem - i mou siestu vyrušila jedna vosa, co se chtěla schovat a zalezla mi do nohavice, kamarádce pod sukni a i další to odnesli....cibule tu palčivou bolest trochu zmírnila. Scházela Vosoobrana, které tenkrát před 4 lety statečně velel kamarád ZUB. Tlachalo se, zpívalo se, ale čas ničím nezastavíš - letěl, jak splašený a přiblížilo se

Špačková hymna složil ji před lety Kometa
zapalování ohně.V 3 kruzích stál "Kotel", tak jako před dvěma lety, kdy byl také zákaz pálení ohńů. Rosnička povolala oheň, který přinesli z lomu Borovičko - Ája a Masňák. Ája měla tento den narozeniny...byl to také krásný dárek od Rosničky. Ohnivákem byl určen kamarád Zane. Opět jsme si zapěli Posázavského špačka. Kamarádka T.S.Stani zazpívala krásnou píseń tam kamarádům nahoru a já si zapamatovala z textu...."my se k vám jednou přidáme, zatím vzpomínáme na všechna krásná souznění".... Jmenovala za všechny kamaráda Freda, však to je on, co v jeho tradici pokračuje Rosnička- Memoriál Freda Morgana. Minutou ticha jsme uctili jejich památku. Jako by byl čas předat si pěvecké dárky ...T.S. Stani zazpívala k narozeninám Aje a ta celá nadšená doplňovala text ...kamarádi mám vás ráda, všechny vás miluju...Dárkem pěveckým T.S.Stani obdarovala i Rosničku písní o Kanadě, zpívala o jejich krásách, o kamarádech co tu všichni byli a hlavně tím složila hold Rosničce, která v tradici pokračuje. Rosnička byla šťastná a velmi dojatá. Do hraní a zpívání nemusel nikdo nikoho nutit, to šlo jako když sviští špačci...jedna píseň za druhou....jeden hudebník skončil a už hrál další. Hrálo se nádherně a hodně dlouho.Ráno v neděli jsme utvořili ze svých rukou kruh, věrný kruh přátelství a zazpívali si Píseň přátelství...stiskem ruky posílanou od Rosničky po kruhu si tak utvrdili přátelství a lásku.
Pak jsme si ještě povídali a po 11-té hodině se rozloučili se všemi, co tam ještě pobývali. Oran vyřezal celému trojlístku krásné šerifské hvězdy, za což mu ještě jednou při odchodu srdečně poděkoval Lišáček....Oran byl moc rád, že se líbily. Já byla obdarována - od Aji jsem dostala nádherný korálkový lapač snů s moji domovenkou s omluvou, že nemohla přijet na náš oheň. Ája ještě před odchodem rozdávala další krásné
přívěsky všem kamarádům, já si vybrala pro mé vnuky s korálkovými noži.
Všem asi 80-ti kamarádům se oheň na Kanadě moc líbil a ti mí 4 byli přímo nadšeni. Ještě se uvidí, ale zatím se sem nebude na pár let jezdit - prý, aby se odnaučili vandalové ničit kemp - pokaždé vše připravené rozbijí a spálí. Letos rozbili lávku přes rokli, kterou kamarádi museli kvůli bezpečnosti strhnout. Na kempu nezůstala ani tříska - spálili všechno dřevo a také lavice se stožárem na vlajku. Velký dík všem Kamarádům, co moc pomohli 3-lístku vše potřebné připravit.
Především děkuji všem za krásná společná souznění. Ve skalách na Kanadě bylo nádherně!
                                                                   Zapsala Hadačka, T.O.Měsíční údolí, Ústí nad Orlicí

Nedělní odjezd Posázavským pacifikem
foto Hadačka a Stáňa , Čochtan článok poslala Hadačka

 (Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)

© 2015 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024