do hospůdky. Já poseděla u vínka s Martinem, Martinkou. Za tmy přijelo auto, a jak kamarádi bavíce se spolu scházeli do údolí, tak jsem rozpoznala mužský hlas -Ježka a on poznal i mne:" Ahoj, Hadačko" zaznělo z jeho úst....má přímo "ježčí" paměť na jména.Jirka načepoval klukům pivo a očekávali jsme pospolu kamarády z hrané vědíc, že brzy přijdou. Tak se stalo a hraná pokračovala u buřťáku.
V sobotu ráno jsme se u snídaně s Oranem rozhodli, že navštívíme rozhlednu, která byla nad Žernovníkem. Vystoupali jsme po 62 schodech a otevřeli se před námi nádherné výhledy na malebnou krajinu s pozadím Hrubý Jeseník a Žďárské vrchy. Na kmeni jedné z třešní u rozhledny byla v budce na stromě umístěna keška. Po rozluštění hesla se nám podařilo otevřít zámek a tak byla slovena. Vrátili jsme se na flek a po polední siestě jsem se měla co otáčet, to bylo dlouhé vítání - tolik kamarádů a kamarádek známých i mně neznámých přijelo. Samozřejmě také hudebníků - no to byla zase pastva pro uši...moc jsme si to užívali. Lienočka s Korakem, Iva s Pimem a mnozí další které neznám jménem, ale budu si jejich tváře již pamatovat...nádherně hráli a s chutí. Přímo jsem se tetelila, když jsem mezi příchozími uviděla osadníky Petra s Lenkou, takže jsme byli téměř kompletní.

Tak, jako tomu na Moravě bývá, byli jsme hosty se vším všudy. "Strážce" výčepu Jirka točil pivo a žlutou limonádu. Kamarádka Maceška vařila ze studánky se zaručeně kojeneckou vodou kafíčka i čajíčky, rozdávala sladkosti co donesly kamarádky a ohřívala gulášovou polévku. Vynikající gulášek přivezl Drobek, sám Zloťa založil na polévku s králíka. Na špalku -sýr, škvarky, škvarková pomazánka, chléb-hotový studený bufet.
Přesně ve 4 hodiny, jak oznamovaly hodiny uprostřed potlachoviště, začaly soutěže. Zahráli jsme si ....V HODU = Lyžařskými hůlkami do obruče, =do Kůlu sekyrkou, hvězdicemi a noži, =Mřížkami k ventilátoru na pružný svářecí drát, =Kuličkami přes "síto" do žlabu. Zajímavá soutěž "Jednou ranou" ač vypadala jednoduše, tak nebyla a spočívala v přesném zásahu meče na rysku a přetnutí papírku.
Naše osada byla velice úspěšná - podařilo se nám umístit 8x.
Pohled na druhé hodiny nás upozornil, že se oheń zapálí o půl deváté. Zloťa oslovil samé kamarádky - Macešku, Lišku, Ifku a mne. Byla jsem poctěna a s ostatními děvčaty jsme si mohly rozhodnout čemu zasvětíme tento oheń, a tak padla slova - Láska, přátelství, kamarádství a moudrost. Po vztyčení vlajky za zpěvu Vlajky nás šerif vyzval k minutě