"oltář" pro vlajkoslávu, kůl na soutěže, přístřešek pro případ deště, před kuchyňkou stoly a lavice a dostatek laviček i špalků na sezení. U řeky buřťák s vyrovnanou hranicí dřeva. Můj obdiv patří osadníkům a všem, kteří se o to zasloužili.
Co by byl krásný flek bez toho nejdůležitějšího, bez KAMARÁDŮ. A ti už tam byli, někteří od čtvrtka - jako Havrani ...oči nám při setkání všem svítili radostí a hned bylo mnoho důvodů ke smíchu. Kamarádi přijížděli ze všech koutů republiky a vyjmenovat všechny milé ....to bych mohla na někoho zapomenout..../ jsou na mnou pořízených fotografiích/ a tak už přejdu k vlastnímu průběhu, jak jsem si jej prožila já.
Oran postavil stan u chaty, kde byl el. proud, to mi také Petr zajistil, aby se mi bez problému dýchalo - zlatí všichni, co mi to umožnili. No a co teď - přiložit ruku k dílu, to už šerif nepotřeboval, a tak vítat se a tlachat s kamarády bylo též velice potřebné, vždyť jsem je pozvala. Než jsem se nadála byl večer a pátek je i pro kamarády spojený s Hranou a ta se rozeběhla díky Aleně, Petrovi, Máce a jejímu otci Lubovi a báječnému Benžistovi. Když byl čas na večeři, tak jsme se sešli s Veverkovými a Havrany u buřťáku. Matonka si pořídil zajímavý stan a já pochybovala, že se do něj nasoukám - tak jsem jej zkolaudovala - opravdu super bydlení. Už se setmělo a k hudebníkům se přidal Saša....zahrál své písničky v jeho neopakovatelném podání zní srdíčkově, tak zasněně romanticky. Zlota s kytarou a harmonikou zase přidal své oblíbené.

Noc byla teplá a krátká!!!!.....hrálo se dlouho a hned po sobotní snídani se přidali daší hudebníci - Honza /všeuměl/ přinesl i western biče a začal jimi práskat, s velkým bičem práskala i Máca, ta je opravdu všestraná. Před polednem se Světlonoš vrhl na ranní očistu opravdu po svém - řeka nebyla tak studená, aby se v ní nevykoupal...jo, horal se nezapře. Rozdělili jsme placky k jednotlivým soutěžím a popsali je - byly nádherné a od několika autorů. Mě se líbily Alenčiny hudení nástroje i fantastický havran a vlk....ta UMÍ. Světlonošovi placky byly překvapením na předchozím ohni a i teď vychytal "kosí" bratry - prý Patrika a Petra. Ještě kouzelné placky - indiánské, poslala maminka od Patrikovi přítelkyně. I mladí se zapojilo - Alča a Peťula. Malíř nám namaloval symboliku soutěží a další klasika - perokresba, neměla rovněž chybu. Placky jsem vyfotila - každý by si našel tu svou, jak byly různorodé. Děti si vybraly Rákosníčka a strejda Petr se umaluje - chtějí jej všichni. Soutěže začaly Hodem sekyrkou, pak Noži a ještě silný kůl opracovávali Velkou sekyrou silní muži i silná Máca, jen z něj třísky létaly. Lukem se snažilo spousty kamarádů strefit do středu marně, až malý Vojtíšek všem vytřel zrak a vítěz byl jasný, protože Jakub se vzdal dalších pokusů - kamarádský počin. No a dlouho očekávaný biatlon nadchl všechny.

Po trojicích nastupovali na dráhu kamarádi a kamarádky - odvážní, kteří se nebáli pádů. Děti, když to viděly, tak se též nedaly zahambit. Obrovská zábava, při které se nikomu na štěstí nic nestalo. Štěstí na počasí jsme měli také velké - pokropil nás májový deštík v krátkých přeháňkách, ale bylo se kam schovat, tak všichni vyčkali a pokračovalo se dál. Děti si ještě zasoutěžily v Hodu šipkami.... No pak se čekalo na šero aby to, co připravili osadníci, náležitě vyznělo. Mezičas vyplnilo předávání placek až po čtvrtá místa. Stále se přeme, zda má osada soutěžit také. My odpůrci si tu radost odepřeme a ti, co jsou příliš hraví soutěží. Letos to vyšlo tak, že osadníci získali ze 42 rozdaných placek 5.