Jak ten čas letí…
45. Švýcarský potlach, Versam 11. října 2014



     Letos již po pětačtyricáté se druhý víkend v říjnu sešli nejenom švýcarští trampové na společném ohni v nadherném bílém kaňonu Predniho Ryna u Versamu. Potlachy tady

 
pořádají na střídačku kamarádi z Bernu, Basileje a Curychu. Tentokrát se organizace ujali kamaradi z S.T.O. Curych, v čele se šerifem Bobrem.Sešlo se asi 140 kamaradů, početná delegace z Česka a Slovenska, zastoupené bylo i Nemecko, Australie a USA.     

Přijela jsem tam v sobotu odpoledne. Po vydatném nočním a raním dešti již zůstaly jenom pořádné kaluže. Pak již počasí snad ani lepší být nemohlo. Vydala jsem se na prochazku po okoli a udělala spoustu fotek.
Slavnostní potlachový oheň nám v sedm večer zapálili Artur z T.O. Svobodná Stezka, Ivan Kouba z Českých Budějovic, Petr ze San Diega a Copcop z Australie.  Zazněla Vlajka, následovala minuta ticha za ty tam nahoře a Do osady přisla dívka. Šerif Bobr nás všechny přivítal a vyfasoval hned dvě putovní ceny – Osadní smolař a Osadní blbec. Básničku k nim napsal a přednesl kamarád Bedok. 
Souteže ve zpěvu se zúčastnili T.O. Watseka, T.O. Canada, Robert a Hilda Mouchovi, Poldy a Martina z Plzne, T.O. Horska Hvezda, T.O. Leopard, Kačka s Čertem z  T.O.

Ostriz, Ivan z Budějovic, Bogan,  Karibrothers z Brodu nad Tichou a jako nejmladši účastnice Anička, dcerka naši slovenská kamarádky Alice. A pak již nastala volná zábava. Hrálo a zpívalo se skoro do rozednení. Velmi potěšující bylo vidět spousty mladých tváří.

 Dopoledne se konaly souteže v házení podkovou a střílení z luku. Kolem poledne se opět sešli vsichni u vyhasleho ohně. Kazdý účastník soutěže ve zpěvu si mohl vybrat jednu z nádherných cen. Nedělní střílení z luku vyhráli kamaradiJano,

Čopčop z Austrálie , Lilka, Bobr a Petr ze San Diega v Kalifornii

na druhém místě se umístil Ferry a na třetím Jenda. U hodu podkovou překvapivě zvítězila kamarádka Zuzka, druhý byl Peta a třetí Čert.  Serif Bobr zkontroloval pořádek a znovu zdůraznil, že se potlach koná

ve chráněné Š krajine a nesmí po nás zůstat žádné stopy, jinak bychom sem přístě již nesměli. Někteří, co přijeli z daleka, jako třeba T.O. Watseka museli již odjet domu, ale všichni, co tam ještě zůstali se shromáždili na společnou fotku. To již bylo všechno krásně uklizené a na cestě čekalo par pytlíku s tříděným odpadem, aby ten, kdo měl

  volnou ruku je odnesl k Bobrovýmu autu. Bylo nadherné a teplé počasí, tak na deštivou páteční noc se rychle zapomělo. Všichni se již tešíme na příští rok. Díky kamarádům z Curychu a hlavně Bobrovi, udělali jste to na jedničku.                       Ahoj Lilka v Bülachu, 21.řijna 20143

foto a článok poslala Lilka

 

(Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)

  

© 2014 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024