44. výročí T.O. Rovers a Slezské Beskydy 2015

  

Na potlach Roverů z Havířova nás pozval kamarád Presto, který se teď na krátkou dobu vrátil z Londýna sem. Z Humpolce jsme vyrazili brzy ráno v pátek. Přeci jen 320km v autě se neujede hned. Na Hrádek jsme přijeli po 12 hodině. Seznámili se s osadníky a krátce pobyli. Když už jsme jeli tak, daleko, tak jsme toho chtěli využít a udělali zde hned několik vandrů po okolí.
   V pátek jsme si vyšlápli na Velký Stožek, který už leží v Polsku. První zastávka byla na chatě Filipka, kde jsme si dali baštu v podání hrachovky a bramboráku. Po
 

 

sléze nás čekalo prudké klesání na Kobiliska a odsud začalo pěkné stoupání, kde se určitě nejednomu zapalí lítka, jako se zapalovali i mě. Vyšli jsme na Malý Stožek, kde je hraniční přechod a odsud je to 30 minut na Velký Stožek, ale závěrečné stoupaní stojí ovšem taktéž za to. Zde stojí nejstarší chata v širokém okolí z roku

1922 a má opravdu krásné umístění. Ve vnitř je možno koupit občerstení i za české koruny, ale pěkně natáhnou cenu. Odsud jsme se vraceli po 16 hodině.Před námi červánky, padající mlha a ke konci u sv.Isidora začalo i pršet. Postavili jsme stan a vyšli do hospůdky, kde byl sraz. Točí zde Humpoleckého Bernarda,

takže pro nás to bylo jako doma. K tomu je to můj nejvýchodnější Bernard, co jsem kdy pil.

Za chvilku přijel Presto s Vokouknou a Kačkou. Naladili se nástroje a začala pravá trampská divočina.Na baru to taky vřelo. Zde měli nějaké školení, tak pak zde byla taková diskotéka, tak mi to nedalo a drcnul jsem si když jsem šel pro pivko :-). Spát jsme šli po

půlnoci. Druhý den jsme brzy ráno vstávali a Vyrazili směr Bukovec. Odsud jsme vyšli na nejvýchodnější bod ČR. Zde jsme opět došli na hraniční přechod. Překvapilo mě, že nejvýchodnější bod je dosti navštěvovaný. Odsud nás čekalo dlouhé stoupaní až nekonečné.Potom jsme sešli na hraniční přechod Jaworzynka. Zde jsme rozhodl, jít po Polské straně přes Jaworzynku s tím, že je to kratší, ale bez mapy. Bohužel v téhle dědině je nešťastné značení, tak jsme si lehce zašli.Potom jsme jsme během chvilky došli na Trojmezí Českých, Polských a Slovenských hranic. Zde bylo hodně turistů. Zde jsme povařili oběd, ale podělili jsme se o jídlo s místní kočičkou, která byla opravdu hladová, že nám jedla i chleba. Zde jsme potom přešli na Hrčavu. Okusili jsme místní pivo, ale pro nás to nebylo moc dobré pivo. Bohužel počasí nás začalo zlobit a skončilo až s příchodem do Bukovce.
Přejeli jsme na Potlach. Během půl hodiny přišlo zapálení a začala zábava. Sešlo se zde na 70 trampů. Překvapený jsem byl, že tu bylo i dost mladých lidí v mém věku. O muziku se staral Presto a Zdeněk (T.O. Skaláci) pak se přidal ještě jeden kamarád, ale jméno neznám. Bylo Zde moc příjemně. Po půlnoci jsem šel spát. Neděli jsme se rozloučili s Prestem a partií z Ústí nad Labem. Vyrazili jsme každý svoji cestou. My ještě udělali malou túru po dvou chatach. Studeniční a Gírové. Mohu podotknout, že chata Gírová se nám líbila rok 1932 a opravdu to tu dýchá tím rokem. Potom jsem už sešli k autu a čekala nás dlouhá cesta domů.             Ahoj o rok Jack

foto Strapka a Pipina

(Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)

© 2015 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024