Bude 18.
Česko-slovenský
potlach v roce 2011?
Potlach s hořkým
koncem
- přepis dopisu
od Pavla – Vlka
samotáře z Brna.
(došlo přes
Internet)
Obvykle se přihodí, že i přes sebevětší snahu se někde nějaký
drobínek zadrhne.
Přes zadrhnutí toho
drobínku lze
hodnotit i přípravu
a průběh 17.
Slovensko-českého
potlachu v Lozorně.
Snaha organizátorů
zhostit se svého
úkolu / dobrovolně
vzatého na svá bedra
/ byla cítit z
celého potlachoviště.
ATMOSFÉRA BÁJEČNÁ.
Účast přes 2.500
rozličných trampů ze
všech možných koutů
Česka a Slovenska.
Těch osadních vlajek
!!! Kolik starých i
nových známých
odevšad se tam
setkalo. Nedivme se
proto těm trampům,
kteří si představují
posmrtné nebe jako
nekonečný
Česko-slovenský
potlach.
O významu této tradice, významu vzájemného poznávání, prolínání a
utužování
soudržnosti v
trampském hnutí,
trampů odevšad,
netřeba ani hovořit.
A přece po poradách
šerifů přišla
studená sprcha.
Česko-slovenský
potlach v roce 2011
/tentokrát je zase
na řadě Česká
republika/ se konat
nebude. Nejsou prý
peníze. Nejsou lidé.
Není ochota. Žádná
česká osada nemá
zájem / je jen velká
hanba a ostuda /. A
to za vyjádření
slovenských kamarádů,
kteří na poradu
šerifů přišli s
rozhodnutím, které
jejich osady budou
zajišťovat
Slovensko-český
potlach v roce 2012
a dokonce s
představou , jak by
zajistili
Slovensko-český
potlach 2014, až na
ně zase příjde řada.
A závěr ??? Česko-slovenský potlach se příští rok konat nebude /pokud
by se nějaká česká
osada nepochlapila/.
V roce 2012 Slováci Velký oheň zajistí – ale již jen slovenský.
Vzpamatuje se u nás některá Trampská osada??? Budeme moci my
ostatní na
potlachové výdaje
nějak přispět?
Jestli ne, pak se
bojím, že je kus
pravdy na údajné
skutečnosti, že ze
skautů divokých
mutujeme v trampy
pivní.
Pavel – Vlk z Brna.
p.s. Vážený kamaráde! Obracím se na Tebe – trampa schopného a
ovládajícího různé
možnosti s žádostí,
abys můj článek
rozšířil – v
trampském časopisu,
internetu atd. Ahoj
- zdravím Kozla a
všechny další tvé
kamarády! Pavel
Další
hodnocení průběhu
17.
Slovensko-českého
potlachu v Lozorně.
Počasí bylo jako
malované. Slunce
hřálo a my se těšili
na setkání se
slovenskými kamarády.
Pak se párkrát se
zatáhlo – průtrž
mračen, ale nakonec
slunce zvítězilo a
bylo hezky. Byla to
nádhera. Oheň
krásně hořel, muzika
hrála, zpívalo se a
vyprávělo.
Potlach to byl
grandiózní a
perfektně připravený.
Bylo zde
dobrých 2.500
kamarádů a kamarádek
a kamarádčat.
AHOJ zase někdy,
někde.
T.S. Kaštánek