73. výroční oheň
T.O.Netopýr 
camp Svatá Kateřina
29. - 31.8.2014

 

 Frenky mne poprosil o članek slovy - ako bolo - jako by věděl, že jsem chtěla zrovna tak začít psaní.
"U Netopýrů bylo moc krásně!"
Naše společná cesta s Oranem začala zpátečkou z nádraží...pak že jsme nic nezapoměli! - stan zůstal doma!
"Žádný stres!" - zasmáli jsme se, jsme přece na vandru. Rychlík přifrčel do Blanska a na autobus byl ještě čas, tak jsme společně s kamarádem z Plzně Papírkem usedli "Na Pražci". Při "okružní" jízdě autobusem do Svaté Kateřiny okolo Blanska jsme si vychutnali prosluněná krásná panoramata. Ve Svaté Kateřině nás naložil další kamarád Hriboš a dovezl téměř až na flek, moje záda se tak neměla čas ani rozbolet. Cesta byla silně blátivá, to potok nepobral tolik vody a rozlil se prý v úterý ve spodní části potlachoviště. Osadnici jej museli vrátit zpět do koryta vybudováním hráze. Všude bylo vidět, jak silný je voda živel....vyhloubila hodně hluboké koryto, odplavila kdeco!!! jen kadibudka

 nápor vydržela!!! Divočákům to vyhovovalo a jako vždy se postarali o zvelebení potlachoviště - kousek jej "upravili". Na VIP místě - stál jeden stan Janka s Editkou, u stolu seděli Jožka s Vlastičkou a Korak s Lienočkou a flíček pro náš stan byl už skoro vyschlý....všude kolem mokro - poprve jsem blahořečila dvoumetrovým kopřivám, po kterých se dobře šlapalo a hlavně se to nesmekalo. Po bouřlivém uvítání Oran postavil naše dočasné obydlí a šli jsme společně ke srubu, kde bylo už spoustu kamarádů a Netopýři v plných přípravách. Pozdravili jsme se s nimi a za potokem na nás " zaskřehotali havrani" - milé setkání se čtyřmi kamarády z T.O. Černý havran z Mostu. U buřťáku Pozůstalost - Trampská sešlost hrála jednu krásnější písničku za druhou a postupně se k ní přidávali další hudebníci Jablonecký Čert, Lienočka s Korakem a další. Tady se musím zmínit o krásném činu = daru - dvanáctistrunné kytaře, kterou věnoval Pim kamarádovi Broučkovi - ten ronil slzy dojetím. Když mi to později líčil, tak byl ještě na měkko a říkal mi také - "Musíme se spolu s kytarou sehrát, ještě to není úplně ono?!"

TEN DAROVACÍ AKT JE TO ONO!!! PIM JE KAMARÁD!!!
Na flek přijížděli stále noví kamarádi ....já jsem potkala snad všechny z Čech, Moravy a ze Slovenska na které jsem se těšila. U buřťáku bylo plno a my jsme si sedli s Havrany pod přístřešek a poslouchali, zpívali a také se

krásně štengrovali mezi sebou. Bylo poměrně teplo, malinko sprchlo a pak se nebe rozsvítilo spousty hvězdami - vydrželi jsme při páteční hrané skoro do půlnoci.
Sobota - ráno svítilo sluníčko, a tak jsme se postupně vytráceli někteří se vypravili na Nový Hrad, někteří na houby - těch bylo všude spousty. My jsme s Oranem nejprve došli ke kostelíku, kde nás vítala družina jak se sluší a patří - to kohout se slípkami strážil Svatou Kateřinu. No a pak jsem se vydali také na Hrad. Vyfotila jsem oproti loňsku výzdobu šenku...moc se jim povedl. "Na hradě straší, je tam čert!" to volali kamarádi, když viděli na cimbuří

Jabloneckého Čerta. Jen drak jim "uletěl" - ten byl ještě předloni v podloubí. Občerstvili jsme se, poseděli a pak se vypravili zpátky na camp. Právě byl dohotoven výborný segedínský guláš - posilnili jsme a hurá na soutěže. Byly tradiční - střelba z luku a prakem, hod podkovou a sekyrkou a také silácká soutěž pro kluky a pro dívky veselé soutěžní klání, která ukořistí - vibrátor....je zajímavé, že opět vyhrála stejná děvčat jako vloni. Všichni dostali nádherné placky od maléreček Jarky a Jindřišky...každá placka byla velké umělecké dílo. Děti dostaly pomalované

 kamínky. "Ach jo - neumím tolik, abych dosáhla na první tři místa...." Byl ještě čas si potlachat a prohlédnout si novou knížku ve které bylo i zvadlo na můj první oheň v životě z roku 1969 Měsíčního údolí ještě na původní potlachoviště. Na skálu nad Hnátnicí. Krásná fota přivezl kamarád Kavec

  - to jak byl džípem v Normandii -najel 4000 km - klobouk dolů-je borec.Na potlachovišti bylo rušno, neustále se hrálo, zpívalo a stále ještě přijížděli další kamarádi. Stráně okolo se i přes svou značnou příkrost zaplňovali stany. Zapálení ohně proběhlo dle zvyklostí, které se mi líbí. Po Vlajce Lišák do středu pagody zabodl hořící pochodeň a další čtyři kamarádi - dva ze Slovenska -Editka s Bufalem a dva z Čech Mustang s Kavcem zapálili oheň, ještě kořaličku a tabák jim přinesli osadníci a kamarádky

 zapálené červené kalíšky položily kolem kruhu. Přitom hudebníci hráli a zpívali Odešel nám kamarád. Přivítal nás šerif Míra a popřál fajn zábavu. Jen to dořekl už začaly z nebe padat první kapky..... déšť přišel jako obvykle, pak zesílil - hotová průtrž. Z potlachoviště se stalo rázem kluziště. Hudba se schovala do přístřešku, kde jsme obdivovali hlas kamaráda z Olomouce z osady Brzdaři a Pim jej přejmenoval na "Karůza". Bravůrně ovládal své banjo

kamarád Čuk. Hrálo se, přestože déšť bubnoval střechu, jako v koncertní síni....tak to zpívalo Karůzovi-déšt na něj neměl. V přístešku jsme byli jak v pasti, viděli jsme kolem padat mnohé. Ještě že mi pomohla se dostat přes bláto kamarádka Hanka z Rakovníka, pak mi podal ruku Oran a po trávě a po kopřivách to už jakžtakž šlo.
 

Ráno bylo mlhavé, šla jsem raději oklikou pro vlajku, rozloučila se jen s těmi, které jsem potkala, všechny bych nezvládla. Autobusová linka se vyplatila, co nás jelo, i pes Black se svezl. Přijeli jsme 3 a rychlíkem na Prahu nás jelo víc jak 20....ve vlaku bylo veselo, někdo i chvílemi dřímal po náročném víkendu.
Kamarádi Netopýři jsou velice pohostinní, byli jsme jejich milí hosté, bylo u nich krásně, i přes nepřízeň počasí se jim 73. výročí moc povedlo - Dík kamarádi!                   Zapsala Hadačka T.O. Měsíční údolí  Ústí nad Orlicí
foto Editka(T.O.Colorado river)Čochtan(T.O.Tosto)a článok poslala Hadačka


 (Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)

© 2014 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024