výpravu po okruhu -lom, kempy, Vlčí rokle s patřičným komentářem. Zahájení akce bylo až ve tři po poledni. A po uvítání a zapění naší písně, kterou už kdysi dávno složil Kometa, jsme začali špačkovat. Hromový špaček, na který nám propůjčil svůj prak a síly Starý Křáp, a pak na dálku, na cíl, křeč, která je

stále v oblibě... Večerní pauza na kuchtění a v osm hodin jsme indiánským pokřikem svolali kamarády a přivolali oheň, který nám na historickém kempu v lomu Borovíčko zapálili a donesli Wiky a Tava. Zapálili nám slavnostní oheň, zazněla naše píseň a já mohla všem představit Johna z Průhonic, zakladatele P.Š., který k nám po letech zavítal. Po minutě ticha, kdy jsme opravdu tichem uctili památku kamarádů, kteří nám odešli k nebeskému ohni, bylo nás při zapalování kolem osmdesáti. Chvíli kamarádi hráli, a pak jsem rozdala ceny za soutěže vítězům. Hralo se dlouho do noci a bylo nám dobře...
V neděli v devět hodin, my, co jsme tu zbyli, jsme se kolem posvátného kruhu s ohništěm rozloučili spojením rukou a posledním stiskem ,který jsem poslala od srdce k srdci. Zazněla píseň loučení..