Velký vandr do Švýcarska - Humpolec  - Matterhorn
(1.časť)

 

Plánovaná velká akce letošního roku a to návštěva Švýcarska k samotnému klenotu a to k Matterhornu. Velký vandr proběhl v létě. V 18:20 nám odjížděl autobus z Humpolce do Prahy, kde v autobuse s námi jela ještě kamarádka. Do Prahy jsme dojeli ještě před 20 hodinou. Hospůdky byli zavřené a autobus do Bernu nám odjížděl ve 23 hodin večer, tak jsme se posilňovali ještě na Florenci na autobusáku. Před odjezdem přišel Pavel náš třetí člen vandru. Takže jsem jel já, brácha a Pavel, škoda, že ostatní, které jsme zvali si čas neudělali. Cesta proběhla v pohodě a do Bernu jsme přijeli za deště. Bohužel v Bernu všechno funguje na automaty a náhle

 

 
jsme neměli drobný. O to se postaral brácha a jedna slečna nám s tím pomohla a vlezla do autobusu a rozeměnila nám tak 20 franků. MHD jsme dojeli na nádraží. No i zde je všechno automatické, takže pokud neumíte řeč, není snadné si navolit jízdenku. Cena jízdenky, nám lehce vyrazila dech. 140km dráhy vyjde na 86 franků, což se pohybuje kolem 2000,- Kč. Člověk všude čte, jak jsou Švýcarské dráhy parádní. parádní jsou snad jen v tom, že opravdu jezdí, jak Švýcarský hodinky, tedy na čas, ale vnitřek docela zklame, jsou jako u nás. Celý den nám tu prší. Ještě nás čeká přestup ve Vispu a až s příjezdem do Zermattu to utichá. Začali jsme hledat Camp Matterhorn. Richard majitel kempu nebyl přítomen, tak jsme zatím postavili. Potom jsme se šli zapsat. Richard starý horolezecký veterán s domovenkou Alaska 1956. Ubytování vycházelo na 12 franků. To jsme měli kolem 18 hodin a tak jsme vyrazili do města. Podívat kde jsou nástupové místa, krámy a do kolika maj otevřeno. Též zkontrolovat ceny. Jo ty taky vyrazili dech. Jednoduše počítat je zde 4x dráž jak u nás, jen pivo vyjde na stejno. Co se pak týče masa, to je 10x dražší jak u nás. V restauracích pivo vyjde od 6 franků. Taky je dobré se podívat na netu na celní předpisy, kolik člověk může přivést. První den v Zermattu jsme zapili a těšili se na Gornergrat.

 Město pod Matterhornem, kam mají auta vjezd zakázán

Náš 3. den vandru začal budíčkem v 6 ráno. Zabalil jsem usárnu a povařili snídani. Na dnešek hlásili pěkně a taky že bylo. Vyšli jsme na Check point na Matterhorn. To je lávka odkud se fotí tato hora. potom jsme se vrátili na zubačku, která nás vyvezla na Gornergrat. S čekáním na Pavla jsme vyrazili v 8:24 a to už tu byli davy Japonců. Tich tu je jak hnoje. Jízdenka jednosměrná stála 42 franků. Cestou nahoru jsme se prodrali mrakama a začal jeden velký úžas. Parádní horský představení. Slovama nepopsatelné. Už trochu i bylo znát, že se člověk zadejchal i do menšího kopce. Zde jsme byli 2,5 hodiny. Zdejší podnebí je úplně jiný než na Slovensku v Tatrách. Zde se to mění každých 10 - 15 minut. Když se třeba zatáhne, tak za chvilku je zase pěkně. Neustále je co fotit, co obdivovat. Odsud jsme začali scházet k jezeru Grüensee. Cestou nás čekalo jedno jezírko Riffelsee. Taktéž s přímým výhledem na Matterhorn. Došli jsme potom k zastávce Riffelalp a odtud na Grüensee. To je jedno z jezer z jezerní cesty. Zde jsme dali poradu. protože bylo po polední a nevěděli jsme zda stihneme spáchat ještě jezerní cestu. Nakonec jsme se rozhodli, že tak neučiníme a budeme vyčkávat na nejlepší počasí. Navíc, co jsme zjistili od místních, tak nejlepší vyrážet je hodně brzo ráno a nebo na večer, to je totiž vzduch nejčisčí. A po celý vandr tomu tak bylo. Kolem poledne většinou nebylo tolik co k focení.Na tomto jezeře jsme dali delší přestávku a vraceli se tak do Zermattu přes vesničku Findeln. Mohu říct, že klesání z Gornergratu bylo náročné. Protože Zermatt je ve výšce 1600 m n.m.

Výhled z Gornergratu ...-je vrchol nacházející se 3 km jižně od Zermattu

 Cesta k jezeru Grüensee. Výhled na vísku Findeln

Čtvrtý den nás čekal další ohromný zážitek. A to výjezd na Malý Matterhotn 3883 m n. m. Jedná se o lanovku, která vás vyveze nejvýše v celé Evrope. Vstávali jsme opět v 6 ráno. Na lanovku na Malý Matterhorn se jde přes celý Zermatt. Cesta tam a zpět nás vyšla na 99 franků. Součástí ceny, je i vstup do umělé ledovcové jeskyně. Prvně jsme vyjeli v kabinkách na Trockener Steg 2939 m n. m. Zde jsou super výhledy. Odsud jede pak velká kabina na Malý Matterhorn. Na tomto vzcholku je už ledovec, takže zde se lyžuje celoročně a teplota tu je od 1°C - -4°C takže neustále pěkná zima v létě. Zde je už i varování, ať děláte pohyby s rozvahou. Je to zkrátka dost vysoko. Co se týče Jeskyně, tak ta byla parádní, opravdu něco k pokoukání a to jsme od toho nic neočekávali. Byla to dobrá kulturní vložka. Potom jsme vyšli i ven a prošli se tak po zdejším ledovci. Kolem poledne jsme sjeli opět do Trockener Steg. Zde začalo lehce pršet a odkryl se nám tak Matterhorn. Odsud jsme sjeli do Furi. Byl zde jeden kontoš plnej fofr klacků. Většinou zlámanejch. Já jsem si jeden fofr klacek vzal a Pavel si vzal dva. No za pár dní přišli celkem vhod. Od Furi jsme se vydali do Ledovcové zahrady Gletschergarten. Než vstoupíte do zahrady, čeká vás skvělý houpací
most, který má délku 100 metrů a pod vámi je hloubka 90 metrů. Takže zážitek. V ledovcové zahradě jsou i tábořiště. Potom co jsme si to tu prošli, tak se vracíme do Furi a lanovkou zpět do Zermattu. Vždy jsme na večer chodili nakupovat do prodejny COOP na další den a na večer. Prodejna má otevřeno do 20 hodin.

Pohled na hory z Trockener Steg

Bydlení ve Furi, které připomíná život Hobbitů


  foto a článok poslal Jack T.O.Skaláci Humpolec
 

(Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)



© 2014 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024