Milí kamarádi, máme tu JARO, Jupíííííííí!!! ,
T.O.Netopýr na jejich kempu u Svaté Kateřiny.
22.marca 2014

 

 

Milí kamarádi, máme tu JARO, Jupíííííííí!!! ,
toto jsem napsala do cancáku Jindřišky a Míry. Astronomické jaro letos vyšlo na 20.března v 17.56 minut a my jej slavili s nepatrným zpožděním od 21.do 23.března s osadou T.O.Netopýr na jejich kempu u Svaté Kateřiny. Přijeli jsme na kemp v pátek navečer, kde už v satelitním městečku byli kamaráti ze Slovenska Lienočka, Edita, Janko, Rajčak, Sonička a Moraváci Korak, Vlastička s

Jožinem a také Mošna. Posledně jmenovaný mi s úsměvem na rtech vyčinil, jak jsem napsala v jednom zápise o jeho průsvitném spacáčku, že se k němu přes několik kamarádů dostal betelný péřový spacák. Jsem tomu ráda, a to nejsem žádná celebrita, přesto jsem vyvolala charitativní, v našem případě spíš

kamarádské jednání a ani jsem se nemusela registrovat. Tak nedošlo k úniku, jak se běžně stává, ani ztrátě a onen spacáčik se "kamarádskou poštou" dostal k Mošnovi včas. Vyvěsili jsme v městečku také své vlajky a jak se sluší a patří také pak na stožár. Lienočky vlajka měla tady na Netopýrech svou premiéru. Chvíli jsme pobyli v našem

městečku, když vyprovokoval plamínek svíčky Silvera k aktivitě, řádně jej obryl a pořádně přiložil byl tu satelitní jarní oheň. Do městečka přicházeli další a aby se k nám dostali, tak dokonce si troufli přeskočit potok.. vody v něm bylo poskrovnu. Poseděli jsme, hrálo se a zpívalo a pak jsme šli k "boudě", jak říkají Netopýři svému sídlu. Posedali jsme kolem osadního jarního ohně a při písních a vtipech se bavili do rána. Sobotní ráno bylo pro kamaráda Mošnu kruté - třásl se zimou, on si nevzal nový spacáčik, prý je objemný a u stávajícího se mu navíc rozjel zip....je nepoučitelný....nevím, nevím, co tomu řekne dárce!! Posnídali jsme jako na pravých moravských a slovenských hodech a jeli na výlet. Macocha byla našim cílem. Pokukovali jsme z vyhlídky na její dno a pak sjeli lanovkou ke vstupu do Punkevní jeskyně na hodinovou prohlídku. Z části se šlo pěšky a pak jelo lodičkou. Podzemí bylo nádherné a výklad obou mladých průvodců byl velice vtipný. Dýchalo se nám při té vysoké vlhkosti vzduch moc dobře, jen já jsem se trochu víc zadýchala do schodů a Editka víc cítila nohy, že je má - obě jsme to statečně daly. Za tu námahu to opravdu stálo!!!

       Vrátili jsme se do prosluněného kempu mezi kamarády--těch bylo čím dál víc. Jak zazněla píseň Jarní kurýr, tak nás šerif Míra všechny oficiálně srdečně přivítal. K písním lesních ptáčků se přidalo spoustu nových hudebníků, kteří moc pěkně hráli a zpívali -nádherný koncert hotové Hudební jaro. Vůbec po celý víkend se obměňovali hudebníci

a také jen zpívající a další, co si jen vychutnávali tu jarní pohodu. Noc byla plná hvězd a u ohně bylo teploučko a milo. Kamarádi Netopýři mi umožnili spát uvnitř boudy,

tak má záda se opět přes noc srovnala a mohla jsem fungovat i v neděli. V neděli jsme se probudili do mokra a i teplota vzduchu šla rychle dolů a vody z nebe padalo čím dál víc. Seděli jsme pod přístřeškem a nemohli se rozloučit. Hráli se samé srdíčkové písničky, ...pro všechny, kteří tu zůstali do samého konce. Postupně odcházeli

na autobusy, odjížděli auty a vždy se svou oblíbenou písní v mysli. Nádherná srdíčková pohoda nás všechny ovládla. Já celou dobu pokukovala a fotila spokojené tváře všech nás přítomných a nakonec jsem poděkovala Mírovi a jeho ženě Jindřišce, kteří s námi pobyli do konce - jejich tváře zářili nejvíc, tak byli spokojeni, že se vše zadařilo.
DÍÍÍÍÍÍÍK Netopýrům!
DÍÍÍÍÍÍK za krásné HUDEBNÍ JARO všem.
DÍÍÍÍÍÍK kamarádovi KORAKOVI za krásný výlet.


                              Ahoj Hadačka T.O.Měsíčni  údolí

 


foto Janko a Edita T.O.Colorado river a dagmar, článok poslala Hadačka

(Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)


© 2014 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024