Vítání jara  -Lanžhot
 

Letošní oslava Vítání jara se vrátila do obvyklého termínu /3. březnový víkend/ tak, jak je tomu na Křenové zvykem. V pátek 20. března opravdu nastolilo svou vládu astronomické Jaro, plné slunečního záření a přes poledne krásně pozorovatelné jeho zatmění Měsícem.Toto jsme s Oranem pilně sledovali ještě dřív než jsme nastoupili do vlaku směr Lanžhot.
Přivítali jsme se nejprve s kamarády co tábořili u rybníka, pak s kamarády "řadovky U Plotu", kde jsme postavili mezi jejich stany i ten svůj- červený.

 

 

Srdečného a velice milého přivítání se mi dostalo od Editky...ta mi přiběhla v ústrety až zpoza potlachoviště. S Hribošem, to je vítání vždy o mačkání - máme se moc rádi - však jsme u něho často pobyli, když jsme se vraceli od ohňů ze Slovenska. Hned mne lákal na projížďku lodí jen tak na připomenutí, jak tomu bylo když jsme kontrolovali práci bobrů v rybníku. Obdivovala jsem dokonale uklizený flek - jarní úklid jak má být, nikde ani smítko. Oranovi jsem představila další kamarády a prošla s ním celé krásné místo. Popovídala jsem si s Jindřiškou o malování a vůbec jsem ji nevěřila, že nemá talent...maluje nádherně. Pomalu se rozjížděla hraná.... na plné pecky zpívalo smíšené duo Lienočky a Koraka jejich krásně secvičené písničky zněly tak srdíčkově jak oči Lienočky a její zářící úsměvy, které rozdávala na všechny strany....pak se přidali další Hudebníci : Špica, Bufy, Prcek, Starosta a úžasná zpěvačka Jarka.....to němělo chybu, i ti tři posledně jmenovaní jsou sehraní.

Rozdávali se dobroty, co kdo přinesl---Hriboš suprovou tlačenku, děvčata sladkosti a také tekuté dobroty. A topilo se na plno, protože chlad se nestyděl a přidával stále víc a víc mínusových hodnot. Když už jsem se nestačila tak rychle "rožnit"...vždy mi odvrácená strana mrzla, tak jsem to po půlnoci vzdala a šla se nasoukat do zcela nového krásně nadýchaného spacáku. Takové štěstí neměl kamarád Mošna...on se nejprve "štosoval" pod jednu vrstvu zaručeně teplého spacáku. Tož mu najednou došlo, že to nebude ono a pak se napodruhé zadařilo, ale jen na chvilku - "unavený" zip se při sebemenším pohybu rozjížděl. Prohýbající se smíchem, při jeho líčení jakou měl noc, jsem jej nakonec politovala a zároveň si zajistila svolení ke zveřejnění. No já jsem též perlila...mě zasejc vyjel jezdec ze zipu a já sedíc a hlavně tuhnoucí jsem jej ne a ne nasadit....nakonec se zadařilo, už jsem nemusela mrznout, jak Mošna...ta naše zipová story byla postejná. Ještě stojí za zmínku, že kamarád z Bojanovic rozmnožil klub TRAMPŮ OTUŽILCŮ -opravdu jsme všestraní, kdo nevěří, ať se na správných místech poptá...

Sobotní ráno bylo ledové, asi tak mínus 5, vše ojíněné, ze stěn stanu se doslova "chumelilo". Všichni statečně přežili, jsme přece nezničitelní!!! a už jsme zase ráno pilně tlachali u snídaně....také slunce se neflákalo a vše ledové rozpustilo, oheň též hřál...no nic nám ke spokojenosti nechybělo. Mnozí se rozhodli jít slunci vstříc "provětrat se" a ujít či ujet první jarní kilometry....chůzí či na kole ba i po vodě. Lienočka zpívala kamarádce své skladby a já neodolala abych si zase jednu další její neopsala. Krátce po poledni přijelo tolik kamarátů, že všude zněla krásná mému uchu lahodící slovenština.

Byla jsem ráda, že je zase po zimě vidím a mohu si s nimi i popovídat. Hriboš dotvořil ovarovou lahůdku na které jsme si všichni náramně pochutnali. Ve dvojboji - ruské kuželky a házení kuliček do důlku jsme si s chutí nám vlastní zasoutěžili. Velice se zadařilo Plameňovi, který nejvíc Umí!

I celé odpoledne se hrála jedna písnička za druhou a k večeru to byl velký orchestr kde basa muziku tvrdila a ani housle nechyběly. Hriboš stojíc na pařezu měl uvítací JARNÍ řeč a pak po Vlajce přijel i Jarní kurýr. Pak všichni na minutu ztichli, aby zavzpomínali na ty, kteří už tu s námi nemohou být. Večer nebyl tak studený jako ten předchozí a mne hřály u srdce a doslova dodaly energii všechny krásné písně, které jsme si s mnohými s chutí zazpívala. Kamarádi Prcek a Johan doslova zářili, rozdávali úsměvy směrem k nám a od nás se jim vracela naše energie.

 

Dostali jsme krásná camrátka od Hriboše - čtyřlístky pro štěstí a mnozí ještě od Lienočky přívěšek - to abychom byli spolu v harmonii, tak jak se JIN a JANG nevylučují, jsou na sobě závislí, nemohou existovat jeden bez druhého, tak jako den bez noci, jak se vzájemně podporují a..... AŤ JSME VŽDY SPOJENÉ ČÁSTI JEDNOHO CELKU
Bylo to krásné Vítání jara za což patří především veliký dík Hribošovi. Kamarádi, vám všem přeji krásné sluníčkové jaro a mnoho dalších takových milých setkání i po zbytek roku.
                                                                                    Zapsala Hadačka, T.O. Měsíční údolí, Ústí nad Orlicí

Vítania jari sa podľa vlajok zúčastnili: TD.Pátrači, T.O.Líne kostry,T.O.Tosto, T.O.Red River-brno, T.O.Věterný camp, T.O.Luna, T.O.Horizont, T.O. Colorádo river, T.O.Čierny jastrab, T.O.Čierna ruža, T.O.LBM, T.O. Pohoda, T.O.Game farm, T.O.Zlatá Kaledónia, T.O.Durango, T.O.Měsíčni údolí, T.O.Tigr, T.O.Čierna řeka, T.O.Tarpan, T.O.Pacifik, T.O.Netopýr, T.O.Šedí vlci, T.O.Posel jara, T.S.Lienka, T.S.Dakota, S.T.O.Nemecká dolina, T.O.Malí bobri, T.O.Biely netopier,

foto Editka a Janko, Čochtan, Hadačka a článok poslala Hadačka

 (Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)

© 2015 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024