Tentokráte jsem z duvodu prac.povinností vyrazila až v sobotu ráno.Nejedu nikam daleko jen asi 70km a na tuto vzdálenost cestuju 2a pul hodiny a 3x přestupuju. Ty ČD jsou čím dál horší. Ve Štramberku ke mně přisedá kamarád a hnedle cesta lépe ubíhá. A za chvíli už jsme tady ve Veřovicích. Rozhodneme se v poslední hopudce pro občerstvení a počkáni na další vlak, zdali ještě někdo nedojede. Venku stejně neustále mrholí a vlhko vleze všude. Za chvíli dorazili další a už bylo veselo, trošičku jsme se posilnili a vyrazili v deštíčku do toho kopce. Ten kopec je čím dál většííí. A už jsme konečně na fleku. Právě probíhají soutěže, hlavně pro děti, kterých je tu v tom nečase hafo. Děcka jsou spokojené a my taky, neboť vítání a povídání s kamarády nemá konce. Zůčastňuji se aspoň jedné soutěže aby se neřeklo. Vše probíhá za povídání a všeobecného veselí i když neustále mrholí. A už je tu slavnostní zapálení ohně. Děcka soutěží ve vykládání vtipu i kdyý občas uprostřed vtip zapomenou, to je nejkouzelnější. Celý večer uběhl v duchu vtipu a bujarého zpěvu a někteří jedinci vydrželi až do rána. A mi se za zvuku kytar usíná nejépe. Ráno ejhle nepršíííííí. Probíhá balení a odchod do civilizace a to tentokráte z kopečka. Ve Veřovicích ještě všichni navštívíme mistní pohostinství a pomalu se rozcházíme podle toho jak komu jede vlak.
Tak zase někdy příště AHOJ Strapka |