35.výročie T.O.Skaláci - Humpolec
 
 Kráľ je mŕtvy, nech žije kráľ!…alebo 22. Česko-slovenský potlach skončil, nech žije 23. Slovensko-český potlach! Takéto prirovnanie mi napadlo pri písaní tohto článku .
   Na 22. ČS potlach sme sa síce vydali už vo štvrtok v zostave Čmelák (T.O. Biely vlci),  ja, môj syn Vodník jr., dcéra Lubica (za T.O.Yukon), ale mali sme zastávku v Humpolci, kde sme boli pozrieť kamarátov z T. O. Skaláci na ich osadnom fleku. Pripravovali sa na svoj výročný potlach, takže  do Vranovej

 

nemohli ísť. Cesta prebiehala v pohode až do okamihu keď sme sa dostali  na Vysočinu.. do mesta Humpolec. Odtiaľ  sme sa mali dostať do dedinky Podivice cca 9 km  a vtedy to nastalo nevieme či je to všade ale značenie nebolo nijaké a tak na rad došli mobilné telefóny a ich navigácie .Zadali sme názov dediny a v tom sa zaplo GPS-ko a tak sme vyrazili na cestu síce to malo biť len 9 km my sme podľa GPSka prešli cca 50 km a to nás navigovalo aj po poľných cestách-necestách, ale nakoniec sme sa tam dostali. Ako sme prechádzali dedinkou, čakali sme, že stretneme niekoho a opýtame sa na nejaký styčný bod. Ale ako zázrakom, v dedine nemali hospodu, potraviny a ani kostol, ale všetci domáci poznali smer na flek T.O. Skaláci do Podivického lomu. Majú ich tam radi. Na fleku nás už čakali Jack zo svojou priateľkou Andrejkou . Prezreli sme si flek a Jack nám vysvetlil že od roku 1939 sa tam ťažila žula na stavby diaľnic a ciest v okolí. "Podivický lom bol otvorený v roku 1939 a asi podľa spomienok domácich sa volal „v Háji“. V rokoch 1941 - 1945 bol lom zastavený počas vojny tam mali dedinčania úkryty na potraviny. Po vojne bol krátko otvorený a opäť zatvorený ale už natrvalo"
   V družnej debate pri borovičke, pivku a co dúm dal... sme pokračovali do jednej hodiny nočnej keď začalo pršať...potom na kute a spať. Ráno nás zobudilo slniečko ale aj šerif osady Zdeněk a osadníci Financ, Australák, Miloš a Sokol, ktorí prišli na flek pripravovať veci na potlach, stavať pagodu, bar, a upraviť flek. HiHi niekoho aj hlava možno bolela. My sme trochen podebatovali, niečo do žalúdkov vložili a pobalili. Z Humpolca sme odišli v piatok na obed a vydali sa na 22 československý potlach  do Vranovej. Ale to je už iný príbeh.
  Ďakujeme Jackovi a celej osade za vrúcne prijatie a verím že sa tam ešte vrátime.              Ahoj Frenky

Frenky, Lubica , Vodník a Čmelák na zrube T.O.Skaláci v Podivickom lome...

Článok od osadníka Jacka o potlachu:
Na náš potlach jsem na srub přijel ve středu odpoledne s Andrejkou. Zde jsme započali úklid ve srubu, který pokračoval i ve čtvrtek. Na večer přijeli kamarádi ze Slovenska Frenky z T.O. Yukon a jeho děti a kamarád Čmelák z T.O. Biely vlci. Na přátelství jsme popili borovičku a spát jsme šli po půlnoci.
V pátek přijela první část osady - Šerif, Financ, Sokol, Miloš a Australák. Ti se vrhli do vyplnění a stavby hranice. Já s Andrejkou jsme se pustili do osadního guláše. Kamarádi ze Slovenska přemýšleli, že by odjeli až v sobotu. Nakonec vyrazili na ČS - potlach po obědě. Jejich návštěva nás velice potěšila. První kdo dorazil byl kamarád Vasil a po něm přijeli další a zbytek osadníků. Po 18 hodině se vydali všichni do Podivické školy. S Andrejkou jsme zůstali ještě na srubu asi hodinu a čekali jestli někdo ještě přijde. Přijel kamarád Jablíčko z HBC a hledal Ježka, že přijeli společně. No řekli jsme mu, že jsme ho tu neviděli a vyslali ho do školy. Vzápětí se ježek objevil, ale měl bodliny, tak nenapadlo nic lepšího než k němu dát jablíčko, když už přijeli společně :-D
Přišli jsme do školy a bylo opravdu plno. To v posledních letech nebývalo. Počítal jsem kolem 70 kamarádů už v pátek, což znamenalo, že nás letos bude opravdu dost. Kamarádi se bavili, hrálo se do ranních hodin, zábavy a tance bylo dosti.

žeby vystavovanie pokút....

V sobotu od rána se probouzeli kamarádi, jak houby po dešti. Než začali soutěže, tak jsem se převléknul za štíplístka a štípal jízdenky, které fungovali jako camrátko a hezký i bylo, že jsme věděl kolik nás je v daný moment, takže během soutěží nás bylo 100-110 kamarádů. Skrze camrátka byla opravdu sranda. Páč jsem říkal, že bez jízdenky na potlachu nesmí být, či trestnýho ruma :-D takže někteří, kteří mě potkávali, tak předkládali jízdenky. Po soutěžích se většina odebrala ke srubu, kde se vytáhli hudební nástroje, hrálo se, pilo se a dožral se guláš.

Po 17 hodině proběhlo zapálení ohně. Oheň zapaloval Vasil, Bobánek, Jablíčko z HBC a Keňa ze Spící hvězdy. Šerif neprotahoval a vyhlásil soutěže. Víceboj (šipky, hvězdice, vzduchovka a luk) vyhrál s 98 body Žanek. Vajíčka vyhrál Hajnej Bob s Medvědem, dětské hry vyhrál Jakub a Kachničky Machlová. Velkou placku za Velké ÚMÍ dostal kamarád David přesdívaný Mexiko, který se zasloužil o výstavbu verandy na srubu. Vyštípal jsem všechen 150 jízdenek a osobně počítám, že do 5 lidu jízdenku nedostali. Po tom všem přišlo nonstop hraní. K tomu veselé vyprávění Hajného Boba. Kolem 3 hodiny ranní se rozpršelo a to byl čas jít spát.
Neděle byla už pro loučení. Je za náma potlach, který se mi líbil, protože zde byla opravdu příjemná domácí atmosféra.                                                                    Ahoj a těšíme se na vás zas. Jack
foto Jack a Rejpal a článok poslal Frenky a Jack

 (Texty sú zverejňované tak, ako boli zaslané autormi a neprešli jazykovou úpravou.)

© 2015 Vytvoril Frenky - TO.Yukon

Windows Internet Explorer

Optimalizácia pre rozlíšenie 1280 x 1024