Švejka na fleku T.O. Scarboro na Bukovci.Kamarádi se začali na Bukovec a do hospůdky Pod Lipou sjíždět již v pátek, kde zpívali, hráli a bavili se, jako o život. A rozhodně k tomu byl důvod, neboť jak známo na Bodlácké ohně jezdí kamarádi napříč republikou, např. až ze Šumavy – Nýrska, tedy v podstatě od hranic k hranicím .Sobota, kdy výroční oheň vzplál, sice dost propršela.Ačkoli sem tam se nad námi déšť slitoval a na chvíli dal pokoj, ale ani trochu to neubralo na všeobecné výborné náladě. Jen snad bylo o facku míň lidí než jindy.Podle camrátek asi přes 110, ale téměř to nebylo poznat A co je důležité? – když se zapalovalo, nepršelo. Oheň slavnostně zapálili kamarádi Bongi a Pája, kteří zároveň 

slavili kulaté a půlkulaté narozeniny. Role Ohniváka se ujal osadník Huli.Stejně jako v pátek byla nálada výborná, a to i přes to, že se rozhodla stávkovat centrála a chvilku jsme byli ,,na suchu“, nicméně po chvilce nám bylo zapůjčeno čepování na ruční pohon, takže důvod mračit se nikdo neměl. A to by neměl ani bez piva, tak co .

Neděle pak byla ve znamení vydatných snídaní, kdy se to na vedlejším malém ohni jen hemžilo špekáčky, párky, slaninami, naloženými masíčky, apod. a teprve když byli všichni řádně najedeni, začali se kamarádi pomalu sbírat k odchodům a odjezdům.