I letos se konal tradiční zimní přechod skal, kterej má pokaždý trochu jinou trasu, ale vždycky se proplejtáme Adršpašsko-teplickými skalami. Narozdíl od loňska, kdy nám společnost dělala vichřice Ema, slejvák a bahno, letos počasí mimořádně přálo a na hlavu nám padaly nanejvejš bílý čepice stromů a skalisek z tajícího sněhu. V úzkých skalních roklích se obleva naštěstí na ležícím sněhu příliš neprojevovala, takže sníh byl sice hlubokej, ale nebyl mokrej. Kdo šel vzadu (slabé kusy), měl ušlapáno od sedmdesáti lidí před sebou a šlo se mu celkem pohodlně. Cestou nám nikdo nespadl do zaváté skaní průrvy, ani neuklouzl na šutrech, takže všeobecná spokojenost. Kdo se podívá na obrázky, nezbejvá mu než věřit, tiše závidět, nebo se příští rok zúčastnit taky. Dík patří pořádajícím Kamarádům Janovických skal a matičce přírodě, která nám připravila tak nádherný kulisy.