Kamarádi až za hrob
Bard a Slimejš byli
kamarádi až za hrob.
Jeden pro druhého by
dal poslední pětník
a snad by se nechal
i zabít. Vandrovali
světem od táboráku
k táboráku, od
potlachu k potlachu.
Bard vyhrával na
kytaru a Slimejš přizvukoval
na mandolínu. Jejich
písně znali trampové
od Šumavy až
k pramenům pověstné
Sázavy. Nebylo
věrnějších kamarádů:
Bard a Slimejš byli
jedna myšlenka i
čin.
Až jednou, bloudíce kdesi v hlubokých lesích, uondáni jak
zákon
káže, narazili na
překrásný srub.
Nevěděli, že je to
chalupa zlé
čarodějnice
Komforty, známé
ničitelky trampských
rodů. Hladoví a
žízniví zaťukali na
dveře. Otevřela jim
plavovlasá dívenka.
Štíhlé nožky cudně
zakryté vybledlými
džínsami, šíji laně,
zasněný pohled
modrých očí, vodopád
zlatých vlasů až na
ramena. Těžko popsat
vše, co lstivá
Komforta vykouzlila
svými čáry. Pozvala
je dál, nakrmila a
napojila nebohé
trampy a začala s
nima zpívat staré
balady od táborových
ohňů. Fascinovaní
zírali Bard a
Slimejš na tu
nádheru. A tu
Komforta začala
vrhat zamilované
pohledy hned na
jednoho, hned na
druhého. Pak se pod
jakousi záminkou
vzdálila. „Viděls
to? Miluje mě,“
vzdychl Bard. „Cha,
cha, tebe určitě. Já
jí padl do oka.
Nevidíš nebo co?“
„Ty – takovej kus
dřeva,“ smál se Bard.
Slimejš se však
rozzuřil: „Pěknýho
hada jsem si hřál na
prsou! Krysa
převlečená za
kamaráda!“ Bard
odpověděl levým
hákem. Slimejš nebyl
z těch, kteří si
podobné věci nechají
líbit. Byla to
rvačka jako hrom.
Kytara zaúpěla, když
na ní těžce dopadla
Slimejšova bota.
Mandolína rozbila
světlo a v nastálé
tmě se ozývaly jen
dunivé rány a
praskot dřeva. Taky
jedovatý smích zlé
Komforty. Ráno našli
oba trampy ležet bez
ducha na udusané
trávě úplně pustého
palouku. Po srubu
ani dívence nebylo
vidu ani slechu.
A ty příteli, až
jednou budeš chtít
zradit své kamarády
pro pohodlí a jednu
krásnou tvářičku,
rozhlédni se nejdřív
kolem sebe. Možná,
že uslyšíš to
zaúpění rozšlapané
kytary doprovázené
lkavými tóny
mandolíny. A možná,
že uvidíš někde ve
stínu staré borovice
ty dva na
věky proklaté -
Barda a Slimejše,
kamarády až za hrob.
Dva Divoši přejí
hodně zážitků a
pěkný den!,,,
|