AhojAhoj 2017 - 43. Zimní táboření Camp Dechtárna

43. Zimní táboření Camp Dechtárna

Letos jsem schválně odložila všechny termíny a zůstala v Brně až do konce ledna, abych se konečně dostala na Zimní táboření. Pozvánku dostávám pravidelně a chystám se tam již několik let, ale vždy musím kolem dvacátého odjíždět zpátky do Svýcarska.
Kamarádka mi zajistila lístek na autobus, který si pronajmuli Old Boys, aby se tam dostali i méně zdatní, či zdraví jedinci, kteří už maji spaní pod širákem ve sněhu dávno za sebou. Bohužel již mezi ně patřím i já.
Vyjeli jsme z Brna v sobotu v poledne, bylo pošmourno a mlhavo po nádhernem pátečním dni se sluníčkem a modrou oblohou. Jestě ráno jsem měla na teploměru na okně asi šestnáct pod nulou. Po cestě jsme se zastavili v hospůdce ve Stěpánově a po třeti se jelo ještě kousek dál.
Všude kolem ležel snih a misty byla cesta zledovatělá, byla jsem ráda, ze jsem si sebou vzala protiskluzové návleky, kterých jsem si letos opravdu pořádně užila...

Po necelé půlhodince chůze se z mlhy vynořilo nádherně připravené tábořistě s velkolepou osmihranou hranicí, totemem, vlajkoslávou a spoustou kamarádů, kteří se zahřívali u osadniho baru, kde se podával horký čaj - ten jsem hned ochutnala -, svařák, výborná polévka atd.Tak se se všemi pozdravit a popovídat. Letos se tam sešlo tak sto až stopadesát trampů.
Ohen se zapaloval v pět.. Nedaleko hranice byla připravená malá hranička a před ní na lavičce nachystané propriety k rozdělavání ohně pomocí luku. To jsem ještě nikdy neviděla. Ale kamarádovi Bobanovi ze Slavonic se to v cuku letu povedlo. Od planoucích třísek vzplanula hranička, od které pak osum kamarádů pověřených

slavnostním zapalovaním hranice zapalilo své fagule. Ohen nám zapálili z osmi stran tito kamarádi : Béda Sedifka, Jordán, Karel, Sova, Hasič, Petr Spaček, Artur - šerif jihočeských trampů, Rinta a Boban. Zazněla Vlajka a Do Osady přišla dívka a pak nás Kryšpín všechny přivítal. Připravené bylo vystoupení sedmi kamarádů či skupin. To vše zahájil svou písní neúnavný Béda Sedifka z Plzně. Po něm nám zahráli a zazpívali Jordán z T.O. Rowers, Rinta - šerif brněnských Old Boys, Johan z Ostravy , českobudějovický Rosta z T.O. Blanice, T.O. Roza, Jelen z T.O. Síny. Zasmáli jsme se i vtipně předvedenému divadelnímu vystoupení.

A pak začala volná zábava. Ohen nás i v tom třeskutém mrazu krásně hřál a nádherné písničky zněly do noci.
Obdivovala jsem, jak to měli pěkně vymyšlené. Pultíky na horké i jiné nápoje, a před muzikanty si nikdo nesměl stoupnout, aby jim neumrzly prstíky. To se bohužel na jiných akcích mnohdy nerespektuje....
Ale vše krásné jednou musí skončit, tedy aspon pro nás slabší jedince, neb odjezd autobusu byl naplánovaný na půl desátou. Jak již staré přísloví praví, v nejlepším přestat...
Bylo to krásné a bylo toho dost. Ostatní kamarádi si to dál užívali, již bez nás, tak si od někoho u nich nechejte povědet, jak to bylo dál...
V Brně na roli jsme se rozloučili a jenom vzpominky a fotky zůstaly.
Díky za tuhle nádhernou akci Kryšpínovi a ostatním kamarádům z Dechtarny. Příprava jistě nebyla procházka růžovou zahrádkou, ale tvrdá poctivá práce.

Myslím, že by si tahle jedinečná akce zasloužila, aby se také něco víc vědělo o její historii. Nedalo mi to a dodatečně jsem vyzpovídala zakladatele této nádherné tradice – kamaráda Kryšpína, aby mi pověděl, jak to vlastně všechno začalo....

V roce 1975 kamarádi Milan Kryšpín Slavík a bratři Bartošíkovi Vlasta Zobák a Pavel Zobák ml. pozvali kamarády na I. Zimní ohen, který se konal za obcí Kaliště pod Javořicí – nejvyšším kopcem Ceskomoravské vrchoviny. Akci nazvali Zimní hry. Koho by tehdy napadlo, že se tahle akce udrží při životě celých 43 let. Byl to běh na dlouhou trat. Následující dva velké zimní ohně se konaly u Hodic, pak se akce přesunula k Lovětínu na Camp osady White Canyon. IV. Zimní hry byly poznamenané návštěvou VB. Někdo je tehdy v roce 1978 udal, dodnes se neví proč. Dokonce je někdo spojoval s Chartou 77, ač oni nikdy netahali politiku na čundr a je to tak dodnes. ..... viacej na

Přejeme všem kamarádům z Dechtárny at jim zdraví slouží co nejdéle a mohou zapálit ještě spoustu malých zimních ohnu...A moc jim děkujeme za ten nádherný velký poslední.....
Ahoj Lilka v Bulachu, 10. února 2017