SPRÁVA Z CELOMALOKARPATSKÉHO POTLACHU MOTOTRAMPSKÝCH OSÁD ZDRUŽENÝCH V STAMO
V nádhernom
prostredí bývalej
Malokarpatskej
chránenej krajiny,
na vysokom kopci na
ruinách starodávnych
trampských kempov sa
v deň 200. výročia
založenia trampingu
uskutočnil tradičný
potlach
mototrampských osád
združených v STAMO (
Spojené Trampské
AutoMotoOsady ).
Treba hneď na úvod
povedať, že kamaráti
zo stamoosady Divoký
Jeep sa
pochlapili.Na
potlachovisko
vybudovali širokú
spevnenú asfaltovú
cestu, na jeho
vrchole parkovisko
pre karavánových
mototrampov s
malebným výhľadom na
rozsiahle objekty
WV, gigantické haly
priemyselných parkov
na Záhoráckych
lánoch, kde kedysi
dávno rástla
kapusta, obľúbený to
pokrm našich
predkov, či na
nádherné
novovytvorené
pohorie ASA z
odpadových produktov
vyspelej civilizácie
z 20.a 21.storočia,
neďaleko bývalej
dedinky Zohor.
Nezabudlo sa ani na
heliport. Samozrejme
nemohla tam chýbať
ani čerpacia stanica
pohoných hmôt s
umyvárkou, proste
komfort so všetkým,
čo ku takémuto
podujatiu patrí. Už
niekoľko dní pred
tým kamiony
privážali mobilnú
zeleň, klonované
kanadské smreky,
pezinské buky a duby
a iné dekoračné
rekvizity a
technické
prostriedky,
potrebné pre
vytvorenie tej
pravej nefalšovanej
automototrampskej
atmosféry......
celý článok poslal
Luby Domes
Bzzz,
cvak, blik ...
Tak jsem byl zase po
čase na potlachu. Ne
že by je člověk
přímo vyhledával,
ale jednou za čas to
není na škodu, se
sejít se starými
známými.
Den plný klábosení s kamarády utekl jako voda, na údolí se
snáší soumrak a
kvapem se přiblížil
onen okamžik na
potlachu
veledůležitý -
zapálení
slavnostního ohně.
Hranice jak
vystřižená z reklamy
na tramping se pyšně
tyčí uprostřed
kamenného kruhu,
kolem další,
podstatně větší,
kruh z trampů,
trampic a trampat.
"Volám oheň", zazní
konečně a čtyři
pochodně se dají do
pohybu směrem k
tlachovišti.
A v tu chvíli to vypukne. Do té doby klidní trampíři se
začnou míhat, vlnět,
poklekají, aby během
okamžiku opět
vstali, postupují o
krok vpřed, couvají
o dva zpátky ...
Plameny, které
začínají olizovat
hranici, zanikají ve
světlech blesků
fotoaparátů,
praskání dřeva je
přehlušeno jejich
bzučením, cvakáním a
jinými pazvuky a
tváře jejich
majitelů jsou
namísto ohněm
osvíceny podivnou
září z displejů.....
celý článok poslal
Šlápi
8.Rybecký Country
Bál
KD
Rybky 19.januára
2013
Dňa 19.1. 2013 sme sa vytancovali na perfektnom Country bále v Rybkách. Je to jeden z najlepších Country bálov na Slovensku. Nie je síce až tak blízko nášho bydliska, ale oplatí sa tam tie 2-3 hodinky cestovať. Okrem super country muzičky – do tanca hrali dve country kapelky – COUNTRY ELDORÁDO z CZ a COUNTRY TIP z Prievidze, šéfkuchár pripravil najlepší srnčí guláš aký som kedy jedla a organizátorom – šerifovi Richardovi Micovi a spol. sa opäť podarilo získať veľmi hodnotné ceny do tomboly. Tak som sa snažila niektorú vyhrať, no v 30-tich mojich obálkach, bolo napísané to isté: „Ľutujeme, táto obálka nevyhráva, ale postupuje do zlosovania.“ A tak som si u usporiadateľa v maskáčoch „vyprosíkala“ ako cenu útechy OSMÁKA DEGU (nádhernú čílsku veveričku). Je to veľmi inteligentné a prispôsobivé zvieratko, ktoré sa stáva domácim miláčikom už aj na Slovensku.... celý článok poslala Soňa Tisíc očí
Okienko do histórie:
T.O.KALIMANTAN na
začiatku rokov
70-tich.
Po pracovnom
týždni, u niektorých
aj študentskom, je
stanovený zraz o
16.00 h u „KOŇA" .
Keď sme sa všetci
pozliezali,
pochválili sme sa
novými " domovinami"
. Jedna stála 50,-
Kčs na tú dobu
slušný peniaz ( na
porovnanie tekutý
chleba stál 1,70 a
1/2 dc 4,20), čo
znamenalo, že roboši
museli založiť
zapraskaných
študákov, aby si
domovinu mohli
zaplatiť. Podotýkam,
že svoj dlh poctivo
splatili. Po nejakom
tom občerstvení
ovešaní US-kami a
telacinami sa
presúvame na
zastávku našeho "
PONNY EXPRESU" ,
ktorá sa vtedy .....
viacej na
Poviedka: O PRAOTCI
TRAMPOVI
Bylo to kdysi v
šerém dávnověku.
Všichni lidé žili
spořádaně ve svých
činžácích a pod
širákem přespávali
jen politováníhodní
notorici, které domů
nedonesli vlastní
nohy ani hodná
manželka.
V té době se v
ohromném (tenkrát
ještě nezačouzeném)
městě narodil
praotec Tramp. Chtěl
být myslivcem,
cowboyem nebo
indiánem. Nepodařilo
se mu ani jedno –
šel do fabriky.
Proklínal svůj osud,
v pracovní době se
toulal po prériích,
někdy vyráběl zmetky
a mistr si nad ním
rval zbytky svých
řídkých kadeří.
Jednou v sobotu
odpoledne (ano,
tenkrát se ještě v
sobotu pracovalo)
odešel s....
viacej na
Poviedka:
Kamarádi až za hrob
Bard a Slimejš
byli kamarádi až za
hrob. Jeden pro
druhého by dal
poslední pětník a
snad by se nechal i
zabít. Vandrovali
světem od táboráku k
táboráku, od
potlachu k potlachu.
Bard vyhrával na
kytaru a Slimejš
přizvukoval na
mandolínu. Jejich
písně znali trampové
od Šumavy až k
pramenům pověstné
Sázavy. Nebylo
věrnějších kamarádů:
Bard a Slimejš byli
jedna myšlenka i
čin.
Až jednou, bloudíce
kdesi v hlubokých
lesích, uondáni jak
zákon káže, narazili
na překrásný srub.
Nevěděli, že je to
chalupa zlé
čarodějnice
Komforty, známé
ničitelky trampských
rodů. Hladoví a
žízniví zaťukali na
dveře. Otevřela jim
plavovlasá dívenka.
Štíhlé nožky cudně
zakryté vybledlými
džínsami, šíji laně,
zasněný pohled
modrých očí, vodopád
zlatých vlasů až na
ramena.....
viacej
na |